Konopí indické versus konopí seté. Víte, jak se liší?

Víte, jak se od sebe liší konopí indické a konopí seté? Přečtěte si naše komplexní, a zároveň jednoduché shrnutí všech hlavních rozdílů mezi oběma rozšířenými druhy konopí – od vzhledu přes účinky až po způsob pěstování.

Historie konopí je dlouhá, vědci se na něj ale zaměřili relativně pozdě – až v 18. století. Právě tehdy švédský biolog Carl Linnaeus poprvé klasifikoval konopí, a to (v přesvědčení, že existuje pouze jediný druh konopí) jako konopí seté (cannabis sativa). 

Už o 20 let později ale do jeho taxonomie zasáhl francouzský naturalista Jean-Baptiste Lamarck. Zjistil totiž, že existuje i další druh konopí – sice, jak tenkrát poznamenal, s horším vláknem, zato se silnějšími opojnými účinky. A protože konopné rostliny, které zkoumal, sbíral v Indii, pojmenoval nový druh jednoduše: konopí indické (cannabis indica).

A jak se od sebe oba druhy konopí liší? Pojďme se podívat na ty největší rozdíly.

1. Velikost a vzrůst

Rozdíl mezi indicou a sativou poznáte už na první pohled. Zatímco konopí idické je nižší, robustnější a má spíše širší listy, konopí seté je vysoké (venku dorůstá až čtyř metrů), rozvětvené a s delšími, úzkými listy.

Tyto rozdíly je možné vysvětlit různým místem původu. Na rozdíl od konopí indického, které pochází z himálajských svahů, roste konopí seté především v tropických a subtropických oblastech Thajska, Vietnamu, Mexika nebo některých částí Afriky. Aby se tato rostlina mohla vypořádat s dlouhými, teplými a vlhkými léty, adaptovala se tak, že roste do obrovské výšky, má větší rozestupy mezi větvemi, úzké listy a vzdušnější palice – má tedy takové vlastnosti, které ji lépe ochrání před vlhkým, horkým podnebím.

2. Pěstování

Kvůli odlišné výšce se konopí seté víc hodí k pěstování venku, naopak nižší konopí indické se spíše pěstuje v indooru. S indikami je také možné jednoduše manipulovat a pomocí pěstebních technik a zastřihávání z nich dostat krásné, husté palice. 

Nejde ale o jediný rozdíl v pěstování těchto dvou druhů. Liší se totiž i dobou kvetení. Cannabis indica obvykle dozrává v říjnu a doba květu pak většinou trvá maximálně dva měsíce. Díky rychlé době kvetení je možné indiku vypěstovat i několikrát do roka. Naopak sativa roste pomaleji a také samotná doba květu může trvat až tři měsíce. Doba sklizně u sativy většinou přichází nejdřív na konci listopadu. 

3. Účinky a využití

Účinky typické indiky jsou především fyzické a tlumící. I proto se konopí indické používá hlavně k úlevě od bolestí, křečí a k léčbě nechutenství nebo nespavosti. Užívá se především večer, v porovnání se sativou má vyšší obsah THC.

Naopak sativa ovlivňuje spíše mozek, a to stimulujícím způsobem. I proto se doporučuje užívat ji spíše přes den. Využívá se k podpoře kreativního myšlení, boji proti úzkostem a ke zlepšení koncentrace. V porovnání s indicou má vyšší obsah CBD. 

Většina konopných odrůd, které dnes naleznete na trhu, vznikla křížením a následným šlechtěním obou druh. Díky tomu tak stále vznikají nové a nové odrůdy s unikátními vlastnostmi, jako jsou například kratší doba kvetení, odolnost proti škůdcům nebo specifická chuť.

Třetí druh konopí

Mimochodem, přestože byli vědci dlouho přesvědčení, že cannabis indica a cannabis sativa jsou jedinými existujícími druhy konopí, ve 20. století popsal ruský botanik D. E. Janichevsky třetí varietu konopí, která se vyskytuje v Rusku. Dnes ji známe pod názvem konopí rumištní (cannabis ruderalis). I díky Janichevského poznatkům se tak ukázalo, že je třeba konopnou taxonomii znovu podrobit dalšímu zkoumání.